František s genadendalskými obyvateli
Je jaro roku 1901 a v jedné z nevábných cel jihoafrického vězení sedí misionář Jednoty bratrské a přemýšlí, co s ním bude. Je to Čech a jmenuje se František Chleboun. Jak se do těchto míst vůbec dostal, je delší příběh, který si právě teď povíme.
František Chleboun se narodil 1. června 1866 do početné evangelické rodiny chalupníka ve vesničce Hrádek na úpatí Orlických hor. Zanedlouho začala v okolí Ústí nad Orlicí svou práci Jednota bratrská a Chlebounovi se s ní přirozeně brzy seznámili. František pak mezi bratřími našel přátelství, laskavé vedení i směr svého života a rozhodl se stát bratrským učitelem, což mu bylo ochotně umožněno. Klíčový moment pro Františka nastal v bratrském městě Nízké (Niesky) v Horní Lužici, kde pracoval jako vychovatel v bratrském chlapeckém ústavu. Na penzi tam přišel bývalý misionář hrabě Maxmilián z Lüttychu a jeho působení vyvolalo v Nízkém duchovní probuzení mezi mládeží. Byl rok 1888 a František Chleboun se zapsal na bratrskou misijní školu. Povolání na konkrétní místo dostal od ředitelství Jednoty bratrské v Ochranově (Herrnhutu) roku 1893. Tím místem byla Jižní Afrika, Kapsko. Vytoužená země! Už v dětství o ní snil, ale tehdy neměl sebemenší naději, že ji kdy uvidí. A tu najednou v dubnu 1894, tedy přesně před 130 lety, opouští 28letý mladík břehy Evropy a vydává se sám do předalekých neznámých končin, k lidem úplně cizí řeči i kultury, aby se zde jeho dětské sny naplnily obsahem dospělé Boží reality.
Jaké bylo tehdejší Kapsko?
Do jakých souvislostí vlastně František Chleboun přicházel? Kapsko na přelomu 19. a 20. století bylo především zemí mnoha napětí. O svůj nárok na zdejší půdu se tu hlásilo vícero národů. Některé právem, jiné právem, o kterém by se dalo diskutovat. Politicky patřila Jižní Afrika Angličanům, s nimi však již několik desetiletí bojovali o svou samostatnost Búrové, potomci protestantských uprchlíků z dob 30leté války, převážně holandských. A především zde žily původní domorodé kmeny, zle poznamenané násilím a nenávistí, ať už kvůli zneužívání, ponižování a krutému zacházení ze strany bělochů či arabských otrokářů, nebo kvůli nesmiřitelnosti mezi sebou navzájem. Když František Chleboun sestupoval po lodním můstku na molo v Kapském Městě, přicházel do světa plného všeobecné hořkosti.
Jednota bratrská byla tehdy již obecně zavedenou a víceméně pozitivně přijímanou veličinou kapského života, a i když byla z pohledu Afriky německá, anglická vláda s tím zásadní problém neměla. V Kapsku, hlavně v západním, měla Jednota už vícero misijních stanic, přičemž ta nejstarší, Genadendal, měla více než 150letou tradici. Obyvatelům v bratrských osadách a jejich okolí se žilo dobře, měli tu školy, zdravotnickou péči, poštu, obchod, práci, zájem misionářů, sociální začlenění, bezpečí a pomoc ve všech životních situacích. Zdaleka ne všichni byli členy Jednoty bratrské, ale protože v misiích platila pevná pravidla společného soužití, nutilo to každého přítomného ke spolupráci, takže život probíhal spokojeně pro každého, kdo pravidla dodržoval. Do blízkosti stanic se proto stěhovalo poměrně velké množství lidí.
Na cvičišti a na bojišti
František Chleboun prožil nejprve dva roky v hlavním bratrském „stanu“, v Genadendalu, kde se učil, jak to v misiích chodí, seznamoval se s Afričany a učil se jejich řeči. S podzimem roku 1895 pak dostal vlastní úkol: měl odcestovat několik set kilometrů směrem na východ...
Budova sboru Jednoty bratrské v Genadendalu
Ester Brožová
Zbytek se dočtete v 15. čísle: František Chleboun
Zdroje informací:
– Korespondence mezi F. Chlebounem a V. Vančurou z let 1920–22, archiv Jednoty bratrské
– Radostné poselství, časopis vydávaný F. Chlebounem, ročníky 1923–1926
– M. Hloušek: Český misionář, život a služba F. Chlebouna – článek ve sborníku My kážeme Krista ukřižovaného, Jednota bratrská, 1990
– B. Krüger, P. W. Schaberg: The Pear Tree bears fruit, The Moravian Book Depot, 1984
– J. Halama st.: Český misionář
– článek v časopisu Jednota bratrská, rok 1996, roč. 73, číslo 2
– V. Bickford-Smith, E. Van Heyningen, N. Worden: Cape Town in the Twenteeth Centrury, David Phillips Publisher, 1999
– R. Home: Of Planting and Planning – The making of British colonial cities, Routledge, 2013
– A. Bolligelo: This day in history
– Bubonic plague hits Cape Town, článek na webu SA Breaking news
– Web South African History Online: www.sahistory.org.za
Zdroje obrázků:
– Fr. Chleboun, Archiv Jednoty bratrské
