Změny v předsednictví Unity Boardu
Unity Board (Rada Světové Jednoty bratrské), výkonný orgán synodu UF, má od začátku roku nového předsedu. Stal se jím David Guthrie (USA). Dosavadní „první muž“ bratr Cortroy Jarvis z Karibské provincie na funkci abdikoval, jelikož mu vypršel mandát předsedy jeho domovské provincie a pro nové období již nebyl zvolen. Podle Řádu UF na jeho místo v Unity Boardu nastoupil první místopředseda, jímž je zmíněný David Guthrie. Jeho mandát potrvá do konce roku 2020, přičemž řádná volba nového předsedy se měla uskutečnit v září letošního roku během setkání Unity Boardu. To se mělo shodou okolností konat u nás, v Čechách. Kvůli světové pandemii koronaviru se však zřejmě neuskuteční. Do konce letošního roku potrvá mandát také výkonné radě Unity Boardu (Unity Executive Committee), jejímiž členy nyní jsou: br. Leopoldo Pixley z Kostariky za karibský a latinskoamerický region, ses. Roberta Hoey z Velké Británie za evropský region a br. Zakaria Sichone z Tanzanie za africký region.
Nová Úzká rada a řešení krize v Nikaragui
Krize v nikaragujské Jednotě bratrské se částečně vyřešila. Ke konci roku 2019 proběhl řádný synod, navíc za přítomnosti několika zástupců světové UF, kteří dosvědčili jeho legitimitu. Na synodu bylo zvoleno nové vedení církve a dva biskupové. Mezi členy nové rady je také bratr z etnické skupiny Mayangna, což je v zemi zmítané mimo jiné i rasovými nepokoji důležité. Pro nás ze vzdálených končin, kteří nikoho z Nikaragui neznáme osobně, je asi podstatná informace, že synod se přiznal k původním vedoucím místní Jednoty, vůči kterým se v minulém roce vzepřela část vedená jednou kazatelkou. Na rovině řádů Jednoty tedy došlo k vyjasnění, provincie se však přesto rozdělila, jelikož protistrana volbu neuznala a dále hodlá fungovat pod vlastní správou. Bohužel další komplikací je, že kvůli těmto zmatkům vláda celé nikaragujské Jednotě zmrazila účty. Církev je tedy nyní v nepříjemně paralyzovaném stavu.
Nelson Mandela měl Jednotu rád
V kostele Jednoty bratrské Moravian Chapel v Kapském Městě probíhala ke konci loňského roku výstava s názvem „Nelson Mandela a Jednota bratrská“. Jednota byla totiž jedním z činitelů, které ovlivnily myšlení Nelsona Mandely během vykonávání jeho prezidentského úřadu. Přesně před čtvrt stoletím, tedy v roce 1995, totiž Mandela navštívil bratrskou misijní stanici Genadendal a byl hluboce zasažen způsobem života, pracovitostí, skromností, vírou a vzájemnou jednotou tohoto společenství. V jeho očích bylo toto první místo, kde spolu Jihoafričané různých etnik žili v míru. Svou prezidentskou rezidenci proto pojmenoval právě Genadendal jako připomínku tohoto svého ideálu, který si přál pro celou Jihoafrickou republiku.
Jednota bratrská v Myanmaru a Jižní Koreji?
Zástupce vedení Unitas Fratrum jsou již nějakou dobu v kontaktu se skupinou křesťanů v Myanmaru, kteří by se rádi připojili k Jednotě bratrské. Ta udržuje čilé vztahy také se sbory Moravanů v Assamu (severní Indie). Skupina si přeložila Hesla do svého jazyka a zjišťuje, jak postupovat při zakládání bratrského společenství. Současně pokračují rozhovory se Světovou Jednotou, ze kterých by mělo vzejít rozhodnutí, zdali k založení nového díla skutečně dojde. Dalšími, kdo projevil zájem o připojení k Jednotě bratrské, je skupina z Jižní Koreje vedená překladatelem Hesel do korejštiny. Korejci vyjádřili svou nespokojenost s místními megacírkvemi, raději by se zaměřili na menší komunitu lidí a byli aktivní ve službě lidem okolo sebe.
Do Dillí!
Daří se také práci Jednoty bratrské v Indii. Sboru v Rajpuru se před pár lety skrze pedagogickou činnost svého bratrského institutu podařilo založit nové společenství v hlavním městě Dillí, a to přesto, že je poměrně daleko. Skupina v Dillí se od té doby pomalu, ale jistě rozrůstá, především o zástupce z řad mladých lidí. Jednota bratrská v Indii působí hlavně na severu země, krom jmenovaných sborů bratři působí ještě ve svazovém teritoriu Ladakh (součást Kašmíru) a ve státě Assam. V souvislostech světové JB má toto misijní dílo na starosti Britská provincie.
Historické změny v historickém místě?
Jedno z historicky nejdůležitějších míst pro Jednotu bratrskou v Jihoafrické republice, městečko Elim, zažívá střet charakteristický pro dnešní dobu – spor o právo na půdu. Elim byl založen zhruba před 200 lety coby misijní stanice Jednoty. Mimo jiné tam okolo roku 1900 sloužil také český misionář František Chleboun. Obyvateli osady se stávali propuštění otroci a domorodci, kteří se obrátili ke Kristu a z nichž vyrostl živý sbor. Pozoruhodné je, že Elim si až do současnosti udržel životní styl podle pravidel nastavených misionáři. Stal se tak jakýmsi živoucím skanzenem s osobitou atmosférou, což je jeho velikou devizou. To se však brzy může výrazně změnit, protože mezi potomky původních usedlíků se objevila iniciativa požadující zásadní pozemkovou reformu. „Naši předci město postavili, proto chceme půdu, na které stojí. Nevlastnit ji pro nás znamená cítit se, jako bychom byli opět otroky,“ takto Amanda Cloete, zakladatelka místního muzea, vyjadřuje touhu, aby „majitelem obce“ přestala být Jednota bratrská a stali se jím místní občané. Jejich cílem je, aby měli větší pravomoci rozhodovat, jak naloží s místem, kde žijí. Druhou stranou téže mince je nebezpečí, že nikdo už nebude mít pod kontrolou budoucnost městečka. Keneth Cloete, bývalý ředitel školy, podotýká: „Pokud vlastnictví pozemků přejde do soukromých rukou, pak už ani církev, ani samotní Elimští nebudou moci vyloučit, že se zde nezačne nekontrolovatelně stavět, že to nezahýbá cenami nemovitostí a že celý étos a kultura Elimu nebudou nenávratně ztraceny.“ Jak celá záležitost skončí, je těžké odhadnout, jelikož celá záležitost se teprve začíná řešit. Je však jisté, že jihoafrická Jednota bratrská před sebou nemá snadnou výzvu.
Genadendal, první misijní stanice Jednoty bratrské v Jižní Africe – inspirace a ideál pro Nelsona Mandelu
Ester Brožová
Zdroje obrázků:
Ze světa: Jiřina Čančíková, archiv JB
