Zástupce ředitele a třídní učitel pedagogického oboru Václav Mach se svými svěřenci
Jak již víte, Jednota bratrská právě otevřela svou střední školu. Pojďme se nyní podívat blíž, jak vlastně vznikala. Ale nejen to – i když naši novou školu a dávné bratrské školství dlouhých 400 let, přesto pořád stojí na stejných základech. Proto to vezmeme ze všech stran:
Základy bratrského školství
Připomeňme si trochu dobu, ve které se vzdělávací systém Jednoty bratrské rodil. Praha zažívala ústup ze slavných dob Karla IV. Jeden z důsledků Dekretu kutnohorského byl, že se Karlova univerzita stala školou druhého řádu. Politikou oslabovaná kompaktáta znamenala čím dál míň. Povinná chudoba kněží církve pod obojí často vedla k nedůstojné bídě a opuštění mnoha kostelů. Navíc se přidala poválečná krize a „evropská nálepka“, že Češi jsou kacíři. Nedávno vynalezený knihtisk najednou zaplavoval města i vesnice různými pochybnými spisky a pamflety. Mnozí lidé si kladli otázku, k čemu celé husitské hnutí bylo. V tomto prostředí se Jednota bratrská rozhodla usilovat o opravdový život podle Písma. Společenství vytvořilo dnešním slovem komunitu, což má vždy za přirozený důsledek, že vyjde najevo každá lidská nedokonalost. Proto se v nově zrozené Jednotě rychle upustilo od teoretických rozprav a začaly se řešit otázky vzájemného napomínání, vedení a řádu a také snahy předat poznané pravdy další generaci. Institucionalizovaná zpověď a uložené pokání byly nahrazeny bratrským napomínáním a kázní. Odtud už vede přímá cesta k potřebě vést a vzdělávat děti a mládež. Už rodiče byli vedeni v tom, jak vychovávat své děti od útlého věku. Lze se domýšlet, že již brzy po vzniku Jednoty začaly u některých sborů vznikat „učiliště“, kde byly vychovávány a vzdělávány děti členů sboru. Důvodem této domněnky je, že brzy po začátku 16. stol. již lze najít funkční bratrské školy. Proč vůbec vlastní školy?
Tehdejší vzdělávací systém byl nepružný a omezený jen na úzkou skupinu lidí. Motorem rozvoje vzdělání v Jednotě však nebyla kritika nedostatečného vzdělávacího systému, mnohem více jím byla přirozená potřeba a hledání toho, co funguje a prospívá. Tak se objevil důraz na vzdělávání mnohem širší skupiny dětí, dokonce i dívek, opouštěly se staré metody nezáživného memorování a hledaly se cesty k praktičtějšímu získání vědomostí způsobem, který využije přirozenou lidskou zvídavost k systematickému vzdělávání. Zaměření na pedagogiku a výchovu mladé generace vycházel přímo ze způsobu života, jaký si Jednota zvolila. Mladí lidé se učili to, co jim pak pomáhalo v běžném životě i ve službě druhým. Tak se postupně rodila i vize strukturovaného vzdělávání, které by více reflektovalo reálný život, než jak tomu bylo zvykem doposud. Porozumění tomu, jaké místo v životě má vzdělání, také prošlo radikální změnou. Vzdělávání v rukách Jednoty bratrské přestalo být „luxusním doplňkem“ pro pár vyvolených. Místo toho se mělo stát celoživotním průvodcem všem.
Před koncem 15. stol. už prokazatelně fungovala bratrská škola v Brandýse n. Orlicí, brzy potom se objevují školy ve větších českých městech (Turnov, Litomyšl, Lanškroun, Praha...). Za Lukáše Pražského (před 1460–1528) získává věhlas škola v Mladé Boleslavi...
Milan Svoboda
Zbytek se dočtete ve 6. čísle: Jednota bratrská má střední školu
Zdroje obrázků:
archiv Jednoty bratrské,
archiv sboru JB v Chrastavě, Stanislav Pohunek.
Všechny fotografie SŠ Jana Blahoslava: Daniel Dančevský – Facefoto
