Jednota bratrská za vzniku Československa

Úžší rada z roku 1918. Zleva: Josef Mikuláštík, Václav Vančura, Jindřich Schiller


Naše republika se letos dožila 105 let. Je to skvělá věc a velká milost, když si vzpomeneme, co všechno se během nich odehrálo. Už samotný začátek byl ohromně napínavý a těm, které zajímá, co tehdy znamenal pro Jednotu bratrskou, přinášíme odpověď rovnou od jejího tehdejšího vedení. V archivu se nám zachoval zápis z konference českých kazatelů, která byla na 19. listopadu 1918 svolána do Potštejna.

Změny, které přinesla první světová válka, rozpad Rakousko-Uherska a vznik ČSR, byly tak rozsáhlé, že vyžadovaly neodkladné řešení i v Jednotě bratrské. A ono řešení zase vyžadovalo skutečnou moudrost, rozhodnost a také citlivost, aby nebylo vnímáno špatně hned z několika stran – národa, ostatních církví a také z ředitelství Jednoty. Co se dělo prakticky: Rakousko-Uhersko přestalo existovat a s ním také všechny jeho úřady –jako třeba ministerstvo kultu a vyučování, pod které Jednota patřila. Papírově tedy zanikla i „Ochranovská církev bratrská v Rakousko-Uhersku“, jak se tehdy Jednota nazývala. Monarchie, která měla dosud nad církvemi dozor, padla a vznikl nový stát, který měl tolik starostí, že téma uspořádání vzájemných vztahů s církvemi nebylo vůbec na pořadu dne. Jednota měla navíc národnostní problém: spadala totiž pod ředitelství Jednoty v německém Herrnhutu (Ochranově) a pod správu tzv. Českomoravského komitétu (ČMK) – orgánu, jehož členy nebyli Češi. Kromě toho měla Jednota v Čechách i německé sbory, které byly ze vzniku ČSR v pochopitelném napětí. Uprostřed vlasteneckého nadšení v ČSR bylo najednou Jednota bratrská za vzniku Československa přímo do očí bijící, že je tu církev tolik propojená s Němci. Podpora ze strany německé Jednoty však měla také své otazníky, jednak proto, že sbory v Německu v důsledku prohrané války zchudly, jednak proto, že vztahy mezi oběma národy byly celkově pošramocené. Další otázku k řešení položily na stůl také ostatní evangelické církve v ČSR, které uvažovaly o nějaké formě sjednocení do jedné společné národní evangelické církve. Z toho všeho vyplývaly pro českou část Jednoty jak vnitřní, tak vnější témata k jednání. Proto tedy ona konference...

Ester Brožová

Zbytek se dočtete ve 12. čísle: Stephen Morgan Smith

 

Zdroje obrázků:
Archiv Jednoty bratrské